Maluška
miluje kreslení, lepení, razítkování, malování a vše co je spojeno s
tvorbou výtvarnou. Tvoří povětšinou na zemi na formátu A1, jelikož cokoli menšího
je moc malé. Po pomalované zdi a centropenem pomalované skříni myslím už
pochopila, že oceňuejme tvorbu na papíru nikoli jinde po bytě. Mamka
nebo taťka mají občas přispět a to obyčejně kočkou, ta musí být všude. A
ne jedna... Výsledek vidíte níže....
Někdy přemýšlím, jaké by to bylo, kdybychom Malušce nezačali kreslit konkrétní obrázky. Když ji totiž nechám tvořit úplně samotnou a jen ji pozoruji jak je do tvroby ponořená, vznikají nádherná díla. Je úžasné pozorovat, co se v té dětské hlavě stvoří za nápady. Posledně si Maluška nalepila nastříhané kousky papíru (s mou pomocí... nechala jsem si ukazovat, kam to lepit). A pak si vzala pastelku a na každý polepený papírek načmrkala pár čárek... vypadalo to fakt dobře (a to neříkám proto, že Maluška je náš potomek). Jenže pak si začala říkat: "Mama, taky, kočička." A po veškeré abstrakci byl konec. Kdybychom ji k těm našim konkrétním obrázkům nedovedli my, byl by to nejspíš někdo jiný. Takže to mé přání vidět dítko výtvarně tvořit bez našich zásahů je asi tak trochu utopie. Kdybyste ale někdo věděl o nějakém takovém pokusu, budu ráda, když mi dáte vědět.
Další stejný myšlenkový pochod a stejné máme i ty kočky všude:) (A jsem nadšená, jaký skvělý blog jsem objevila, díky!)
OdpovědětVymazat